Největší slovenská banka – Slovenská spořitelna – zvyšuje od začátku dubna úrokové sazby iu hypotečních úvěrů s kratším obdobím fixace. Důvodem je vývoj na mezibankovním trhu, kdy cena dlouhodobých zdrojů stoupá, uvedla v pondělí Slovenská spořitelna.
Roční úroková sazba u hypotečních úvěrů s jednoletou fixací zůstává i nadále na úrovni 0,79 %, při tříleté fixaci však vzroste na 1,09 % ze současných 0,89 %. Spořitelna upravuje sazbu i při fixaci na pět let, a to na minimálně 1,19 % z původních 0,89 %. O dvě desetiny procenta, na 1,69 %, vzroste minimální úroková sazba při desetileté fixaci a na 2,09 % ze současných 1,69 % upravila banka minimální úrokovou sazbu při fixaci na 15 let.
„Úpravou sazeb reagujeme na situaci na trhu. Jde o mírné zvýšení, úroky jsou stále poměrně nízké a příznivé. Kdo chce dnes řešit vlastní bydlení, stále má šanci dostat se k levnému financování. Na druhé straně však třeba dodat, že pokud se situaci na trhu zásadněji nezmění, nejde o poslední zvyšování cen v letošním roce,“ uvedl Juraj Barta, člen představenstva České spořitelny, který je zodpovědný za retailové bankovnictví. V současnosti však podle něj nic nenaznačuje, že by se vývoj mohl otočit a že by ceny peněz začaly opět klesat.
V příštích měsících tak lze očekávat další růst sazeb, je proto je podle hlavní ekonomky České spořitelny Márie Valachyové výhodnější volit delší doby fixace. „Sazby komerčních bank na hypotéky se odvíjejí od mezibankovních tržních sazeb, a ty reagují růstem na stoupající inflaci po celém světě. Centrální banky ve středoevropském regionu se již dříve snaží tlumit inflační očekávání zvyšováním sazeb. Tento týden se přidala i americká centrální banka Fed po třech letech poprvé zvýšila své sazby o čtvrt bodu a letos očekává dalších šest zvýšení úroků,“ upozornila Valachyová.
Evropská centrální banka podle ní zřejmě nezůstane stranou, i když rozsah zvýšení sazeb bude v eurozóně určitě menší. „Ekonomická rizika z války na Ukrajině jsou pro evropský kontinent samozřejmě větší než v USA, i jádrová inflace (inflace očištěná o ceny potravin a energií) je u nás zatím nižší než v USA, takže potřeba tlumit inflaci je zde menší,“ dodala Valachyová.
