HomeByznysCh. Lagardová z ECB nevidí žádné známky stagnace eurozóny

Ch. Lagardová z ECB nevidí žádné známky stagnace eurozóny

Eurozóna nevykazuje známky stagnace hospodářství, a to i přesto, že invaze Ruska na Ukrajinu začala ovlivňovat ekonomiku a zároveň dále tlačit vzhůru už tak rekordní růst spotřebitelských cen. Prohlásila to v pondělí prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardová.

Konflikt podpořil zrychlování vysokých cen energií a hrozí také zhoršení krize v globálním dodavatelském řetězci, což vyvolalo obavy, že ekonomiky euroregionu by mohly čelit stagflaci – období vysoké inflace, ale slabého růstu.

„V současnosti nevidíme prvky stagnace (hospodářství),“ řekla Lagardová na konferenci think-tanku Institut Montaigne v Paříži.

„Vzhledem k probíhajícímu zotavování nepředpokládáme stagnaci ekonomiky v roce 2022 ani v roce 2023, ani v roce 2024,“ dodala.

Globální ekonomika se zotavila z pandemie onemocnění COVID-19 předtím, než Rusko 24. února napadlo Ukrajinu. Začátkem tohoto měsíce však ECB snížila výhled růstu eurozóny, protože očekává, že válka zotavování zpomalí. Zároveň zvýšila i svůj inflační výhled pro eurozónu.

Válka bude mít „následky“ pro růst, protože inflace se zrychluje a důvěra je narušena, uvedla Lagardová na konferenci. Pro centrální banky je podle ní problém udržet cenovou stabilitu, aniž by to poškodilo aktivitu.

Na otázku o riziku stagflace Lagardová řekla, že i při nejtemnějším scénáři, se sekundárními efekty, bojkotem plynu a ropy, a zhoršením války, která by trvala déle – iu takových scénářů počítá s růstem o 2,3 %.

Šéfka ECB to uvedla po překvapujícím rozhodnutí banky zrychlit tempo, kterým utlumuje pobídky ve snaze zkrotit rekordní inflaci i přes ekonomická rizika vyplývající z konfliktu.

Lagardová odmítla diskutovat o měnové politice ECB, ale připustila, že se nebude pohybovat stejným tempem jako v případě USA, kde Federální rezervní systém minulý týden spustil cyklus zvyšování sazeb.

Zopakovala, že Evropa a USA nejsou ve stejné fázi ekonomického cyklu, přičemž eurozóna je také více vystavena důsledkům války hned za jejími hranicemi.

Jelikož centrální banky mají omezenou schopnost kontrolovat náklady na energii, je na vládách, aby intervenovaly. Lagardová je přitom vyzvala, aby se soustředily na méně bohaté domácnosti, což se podle ní v některých zemích dosud nestalo.

„Všechny země jsou v procesu zavádění plánů, které bohužel nejsou příliš cílené a poskytují všeobecnou podporu pro dodatečné výdaje na energii,“ řekla.

TASR o tom informuje na základě zpráv AFP a Bloomberg.