Pokud jste ještě neslyšeli o lidech, kteří jsou v podstatě závislí na neustálém půjčování si, zřejmě teď kroutíte hlavou. Jejich počty se ale zejména v posledních letech opět zvedají. V mnoha případech jde o závislost, jako každou jinou. Ani s chorobným půjčováním se člověk nevypořádá jen silou vlastní vůle. V tomto případě je navíc potřeba umořit i nadělané dluhy a urovnat vše s věřiteli. A to rozhodně není nic jednoduchého. Podívejte se s námi této problematice na zoubek.
Kdo je přehnaným zadlužováním nejvíce ohrožen?
Závislost na půjčování si je fenoménem především určitých skupin lidí v naší společnosti. První, nejhojněji zastoupenou skupinou, jsou lidé s nedostačující finanční gramotností.
Nejčastěji jde o lidi ze sociálně slabších vrstev společnosti, kde se špatné hospodaření s financemi s nadsázkou řečeno v podstatě dědí z generace na generaci. Obvykle se také jedná o jedince i rodiny s menšími příjmy, kteří bohužel ne vždy domýšlejí následky úvěru, a tak si půjčují i na věci, které vůbec nejsou nezbytné. Právě tito lidé jsou zároveň také nejohroženějším cílem nejrůznějších pokoutných věřitelů s vyloženě nevýhodnými nabídkami půjček.
Ne vždy je předmětem závislosti krátkodobá půjčka či jiný finanční produkt přímo od oficiálního věřitele. Například teenageři se špatným zázemím si často vytvářejí závislost na půjčování si od spolužáků, kamarádů nebo v nejhorším případě dokonce od lichvářů bez oprávnění lidem peníze oficiálně půjčovat.
Propadnout do dluhové pasti vlivem chorobného půjčování se ale může i člověk, který byl doposud výjimečně zodpovědný. Mluvíme zde o jednom špatném finančním rozhodnutí, jež spustí doslova úvěrovou lavinu, kterou nemusí ustát ani člověk s nadstandardními příjmy.
Mezi naopak nejméně ohrožené skupiny lidí patří senioři. A to z jednoho prostého důvodu. Pamatují doby skutečné nouze a nedostatku zcela základních věcí. Nemají proto potřebu si brát zbytečný úvěr, ale raději si na vše trpělivě ušetří.
Proč si lidé půjčují pořád dokola?
První skupinu chronických dlužníků tvoří lidé, kteří si jednoduše řečeno chtějí žít nad své finanční možnosti. Chtějí být zkrátka „lepší“, dát najevo, že se mají lépe než jejich známí apod. Potřebují mít nejnovější elektroniku, model auta, značkové oblečení a doplňky. Jenže na to nemají, tak si na to půjčují nebo si danou věc pořídí na splátky. Než ji ale splatí, potřebují novější model. A tak si na něj zase půjčí. A tak to jde pořád dál.
Pak je tu ale další skupina chronických dlužníků, která za svůj dluhový propad úplně nemůže. Jedním z hlavních důvodů, proč se s problémem přehnaného zadlužování potýká čím dál více lidí, je totiž dění posledních let, které nikdo nečekal.
Z ekonomického hlediska totiž nejdříve covid a poté válka v Evropě našinci přinesly jen samou finanční nejistotu a zdražování. A tak ti, kteří spláceli dluh, ale ocitli se v důsledku pandemie bez práce, a tedy i bez příjmu, museli mnohdy sáhnout po další půjčce. Tou v lepším případě splatili úvěr, u něhož jim již hrozily sankční poplatky, v horším jen dorovnali chybějící splátky.
Lidé, kteří si půjčili peníze a měli příjmy a výdaje vypočítané takzvaně na těsno, pak často museli stejného řešení využít z důvodu zvýšené inflace. Ta způsobila markantní zdražování ve všech oblastech, od energií až po základní potřeby a potraviny. Dlužníci se v mnoha případech dostali do skluzu se splátkami jednoduše proto, že neměli z čeho věřiteli pohledávku splatit, neboť je zaskočilo zdražování.
Podobný úvěrový boom vypukl ale i v devadesátých letech minulého století. Tehdy se v porevoluční naivitě desetitisíce lidí nechaly nalákat na zaručeně výhodné půjčky, které ale ve skutečnosti měly dlouhodobě neudržitelné podmínky splácení.
Dluhová spirála je začátkem konce
S pojmem dluhová spirála či dluhová past se můžete v poslední době setkat poměrně často. Týká se totiž mnoha lidí, mezi kterými narazíme právě většinou i na chronické dlužníky. Jde o dlouhodobě neudržitelný finanční stav peněženek jednotlivců či domácností.
Dříve nebo později totiž nastane moment, kdy již dlužník nedokáže splácet pohledávky vůči věřitelům. Dostane se tak do spirály, ze které se málokomu povede dostat dříve, než přijde o všechno a dojde do osobního bankrotu. Pro tuto situaci je totiž standardní, že člověk, který není schopen splácet, si ve strachu vezme další půjčku s daleko horšími podmínkami. A v tomto trendu pokračuje dál a dál, až si u dlužníka doma exekutoři doslova podávají dveře.
Do dluhové pasti vás může dostat i jediná krátkodobá půjčka, kterou nešlo splácet z důvodů, za které člověk třeba ani nemůže. Mezi ně patří například úmrtí hlavního živitele rodiny, úraz s trvalými následky, výpověď ze zaměstnání nebo rozvod. Výjimkou však není ani požár či živelná katastrofa, která vzala rodině nepojištěnou střechu nad hlavou a změnila tak dynamiku finanční aktivity dané domácnosti.
Ať už je tohle váš případ, nebo patříte mezi hříšníky, kteří se do problémů se splácením úvěrů dostali především vlastní nezodpovědností, je důležité jednat.
Existuje vůbec cesta ven?
Pokud vaši komplikovanou situaci se zadlužením neumíte nebo už nemůžete vyřešit sami, není žádnou ostudou obrátit se pro pomoc na odborníky. Dluhové poradenství bývá k dispozici v každém větším městě, a to většinou zdarma v neziskových organizacích.
Jejich prvním krokem je nejčastěji propočtení vaší kompletní finanční situace a seznam výdajů, které je možné osekat, a díky tomu ušetřit. Dalším nezbytným krokem je kontaktovat všechny vaše věřitele a pokusit se s nimi dohodnout splátkový kalendář, který pro vás bude únosnější.
V případě vícero úvěrů lze zvážit i konsolidaci půjček. Ceněným uměním, které dluhoví poradci ovládají, je také slučování exekucí. V rámci každé jednotlivé exekuce je totiž nutné hradit určité poplatky. Sloučením se sníží jejich počet, a tím i jejich výše.
Většinou je součástí cesty z dluhové spirály i nutnost zbavit se veškerých zpeněžitelných movitých i nemovitých věcí. Pokud však ani po tomto kroku své pohledávky nesrotíte natolik, abyste jejich zbytek byli schopni splácet, přichází na řadu žádost o oddlužení.
