Obnovitelná energie se v posledních letech dramaticky rozšířila, protože náklady klesaly, ale fosilní paliva se i nadále často považují za ekonomicky životaschopnější možnost. Ruská invaze na Ukrajinu tento kalkul zpochybnila, jelikož energetické trhy se otřásají a vlády se snaží udržet růstem cen krok.
„Cena energie neodpovídá jejím nákladům,“ řekl Benjamin Sovacool, profesor energetické politiky na University of Sussex ve Spojeném království. Je dobře známo, že ceny energie nezahrnují všechny „externality“ nebo vedlejší účinky spotřeby energie, jako jsou zdravotní náklady spojené se znečištěním z uhelné elektrárny. Narůstající krize dodávek energie a nákladů v důsledku invaze na Ukrajinu by se dala považovat za druh externality, takovou, která, kdyby se zvážila realisticky, mohla by posunout pomyslnou misku vah ve prospěch rozhodnutí, která jsou šetrnější vůči životnímu prostředí.
Evropská unie získává asi 40 procent svého zemního plynu a čtvrtinu své ropy z Ruska. Nedávno ale Evropská komise předložila plán, jak tuto závislost do konce letošního roku výrazně snížit. Německo zrušilo dlouho očekávaný plynovod Nord Stream 2, který stál 11 miliard dolarů a přepravoval by ještě více zemního plynu z Ruska. V USA Bidenova administrativa oznámila úplný zákaz dovozu ruské ropy a plynu s podporou obou stran.
Výsledkem toho všeho je cenový šok. Cena barelu ropy vyletěla nad 130 dolarů, přestože časem mírně klesla. Zemní plyn v Evropě dosáhl historického maxima 7. března. Galon benzínu v USA také dosáhl historického maxima, ačkoli je pod předchozími rekordy po úpravě o inflaci, a to výrazně nad 4 dolary. Zkrátka svět nyní začíná platit více za energii, která byla údajně levnější možností.
Ruská invaze na Ukrajinu ukazuje skutečnou cenu fosilních paliv
„Potřebujeme, aby vlády otevřely oči a jednou provždy pohřbily příběh o levných fosilních palivech,“ řekl Michael Taylor, hlavní analytik Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii. „Když vezmete v úvahu přímé náklady, dotace, klimatické škody a zdravotní náklady, fosilní paliva nejsou levná ani zdaleka a politika by to měla odrážet.“
Klimatické změny jsou konečnou externalitou, celosvětovými náklady spojenými s využíváním fosilních paliv, které bude splácet celý svět. Ale hlavně ti nejzranitelnější lidé. Neuvěřitelná cena v podobě ztráty živobytí, životní úrovně i životů.
Může válka vyrovnat podmínky?
Válka funguje jako druh oboustranné externality pro fosilní paliva. Konkurence v ropném průmyslu víceméně způsobila určité konflikty. Stačí zmínit první válku v Perském zálivu, když Saddám Husajn vtrhl do Kuvajtu bohatého na ropu a poté, co zemi opouštěl, podpálil stovky vrtů. Přítomnost války může zase způsobit šoky pro systém založený na ropě, jak to vidíme i dnes. Vysvětluje to, že fosilní paliva ve skutečnosti nejsou levná.
